Moje zkušenost s parkováním u brněnského letiště
Chtěla bych se s vámi podělit o moji zkušenost s parkováním u Tuřanského letiště.
Ranní vstávačka
Je pondělí, 7 hodin ráno a já ospale zaklapávám budík. Včerejší mejdan se na mně podepsal, takže se po bytě ploužím jako zombie. Letí mi to v 10, ale kvůli mejdanu sem si nestihla sbalit, takže moc neotálím a neochotně se hrabu z postele.
Naházím do sebe míchaná vajíčka, zapiju to kafem a utíkám do pokoje sbalit si věci na pracovní cestu. Takže tři kostýmky, něco na spaní a nějaké neformální oblečení. Jedu jen na tři dny, ale věcí mám jak na měsíc, ostatně jako vždy. Teď už jen ranní hygiena, vybrat si nějaké pohodlné oblečení do letadla a můžu vyrazit.
Balení mi vždy zabere minimálně hodinu, takže už je půl deváté a já jako vždycky nestíhám. Hážu zavazadlo do kufru a vyrážím rychlostí světla do Tuřan.
Parkovací horor
Obvykle se mi nechce platit za parkovné, takže si vybírám tu levnější variantu a parkuji podél silnice ve Slatině. Dneska jsem měla ten samý plán, ale jakmile jsem dorazila do Slatiny na svoje oblíbená místa, vytřeštila jsem oči a začala mírně panikařit. Na všech místech, kde jsem byla zvyklá parkovat, stály cedule se zákazem stání. Blokové čištění od 8 do 16. No paráda, co teď.
Nejenom, že nestíhám letadlo, ale teď ještě musím řešit parkování. Po pár minutách bloumání ulicemi jsem uznala, že bezplatné parkování tentokrát nevyjde. Musím vymyslet nějaký náhradní plán.
Kamarádka mi jednou říkala o bezva parkovišti Letím Brno, který je jen minutu od letiště, takže mi to v tu chvíli připadlo jako dobrej nápad.
Cesta na parkoviště
Jsem ve Slatině. Je to na Řípské, ale nepamatuju si, přesné číslo ulice. Kamarádka mi říkala něco o tom, že je to vedle autosalonu BMW. Takže se vydávám po hlavní a hledám autosalon. Mít víc času, neodolám pokušení se tam zastavit a pokochat se novými bavoráčky. Jsem na ně ujetá :o).
Vjíždím na parkoviště a tam na mě čeká velmi milý personál, který mi předává tzv. parkovací šek, který si mám nechat u sebe. Místo jsem si nerezervovala, takže jsem měla trochu strach, že nebudou volná místa, ale naštěstí tu pár volných míst je, takže paráda. Vyhlídla jsem si místo kousek od výjezdu. Parkoviště nabízí jako doplňkovou službu mytí automobilu, takže jsem si řekla, že ji využiju. Můj čtyřkolový mazel už by nějakou péči uvítal. Otevírám kufr a beru si své růžové zavazadlo, na třídenní cestu celkem obřích rozměrů, a vydávám se k mikrobusu. Před tím ještě objednávám to mytí.
Současně se mnou na parkoviště dojeli ještě další dva lidi, takže budu mít v mikrobusu společnost. Jsou to cizinci, takže cestu na letiště můžu využít na oprášení pár anglických frází.
Stihli jsme s cestujícími sotva pár vět a už jsme zastavovali před letištěm. Řidič mikrobusu byl tak milý, že nám vytáhl naše zavazadla. A já si to i se zahraničními cestujícími štrádovala k terminálu.
Díky spolehlivému odvozu na letiště jsme dojeli krásně na čas a letadlo jsme stihli. Spokojeně jsem nastoupila do letadla a usadila se na sedadlo číslo 8.
Cesta domů
Pracovní cesta bývá vždy fajn. Sice jsem byla v práci, ale i tak jsem si to moc užila. Tři dny uplynuly a já se chystala na cestu zpět. Při letu jsem přemýšlela, jak asi bude vypadat auto po kompletním umytí. Poslední dobou jsem ho dost zanedbávala, takže se může stát, že ho ani nepoznám.
V dálce už jde vidět přistávací dráha. Za pár minut přistáváme a já už se nemůžu dočkat až uvidím toho mého plechového miláčka.
Vystoupili jsme z letadla a dali se na cestu před budovu letiště. Tam už na nás čekal ten stejný řidič s mikrobusem. Nasedla jsem, tentokrát sama, opět mně usměvavý řidič pomohl se zavazadly a jeli jsme směr parkoviště.
Za pár minut jsme byli na místě. Vylezla jsem z mikrobusu a nedočkavě jsem se řítila ke svému autu. Výsledek předčil mé očekávání. Auto bylo jako nové. Jeho lak se blištil do všech světových stran. Teď už se konečně nebudu stydět s ním jezdit na schůzky.
Poděkovala jsem řidiči i personálu, který mi umýval auto, zaplatila jsem poplatek za mytí a parkování a vyrazila jsem spokojeně domů.
Shrnutí
Sice jsem tentokrát neparkovala zadarmo, ale nakonec toho nelituju. Nemusela jsem se tahat kufry, řešit MHD a ještě mám umyté auto. Byla to velice příjemná zkušenost.
A co vy? Máte nějaké tipy na další dobrá parkoviště? Nebo radši parkujete podél ulic?
